Trpíte bolestí hrudní kosti? Toto je 7 nejčastějších příčin, na které musíte dát pozor!

Bolest hrudní kosti může být znepokojující a vyvolávat obavy. Ačkoliv se v mnoha případech nejedná o vážný zdravotní problém, někdy může signalizovat život ohrožující stav. Správná a včasná diagnostika je proto klíčová pro zahájení vhodné léčby. Dnes se podrobně zaměříme na všechny možné příčiny bolesti na hrudní kosti, jejich projevy, diagnostiku i léčbu. Získáte tak ucelený přehled o této nepříjemné obtíži a budete vědět, kdy vyhledat lékařskou pomoc.

Kardiální příčiny bolesti na hrudní kosti

1. Ischemická choroba srdeční (ICHS) – hlavní viník bolestí na hrudi

Ischemická choroba srdeční patří mezi nejčastější příčiny bolestí na hrudi v levo. Jedná se o onemocnění, při kterém dochází k nedostatečnému zásobování srdečního svalu kyslíkem a živinami.

Hlavní příčinou ICHS je ateroskleróza – kornatění věnčitých (koronárních) tepen, které vyživují srdeční sval. Aterosklerotické pláty se ukládají na stěnách tepen a postupně zužují jejich průsvit. To vede k omezení průtoku krve srdcem a nedostatečnému přísunu kyslíku pro srdeční buňky.

2. Angina pectoris – bolest za hrudní kostí při námaze

Typickým projevem chronické formy ICHS je angina pectoris – svíravá, pálivá nebo řezavá bolest za hrudní kostí, která může vyzařovat do levé paže, krku či čelisti. Angina se objevuje při fyzické nebo psychické zátěži, kdy srdce potřebuje více kyslíku. Po zklidnění nebo podání léků s nitráty bolest obvykle ustupuje. 

Angina pectoris je varovným signálem, že část srdečního svalu nedostává dostatek kyslíku. Pokud se bolest zhoršuje, prodlužuje nebo se objevuje i v klidu, může to znamenat rozvoj nestabilní anginy pectoris, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. 

3. Akutní infarkt myokardu – život ohrožující stav

Nejzávažnějším projevem ICHS je akutní infarkt myokardu. Nastává při úplném uzávěru věnčité tepny krevní sraženinou, což vede k odumření části srdečního svalu. Infarkt se projevuje velmi intenzivní, svíravou bolestí za hrudní kostí, která může vyzařovat do zad, ramen, paží nebo čelisti. Často se přidává také dušnost, nevolnost, zvracení, pocení a celková slabost. 

Infarkt myokardu je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc! Při prodlevě hrozí riziko srdečního selhání a náhlé smrti. 

Mezi další kardiální příčiny bolestí na hrudi patří perikarditida (zánět osrdečníku), disekce aorty nebo plicní embolie. Ty však nejsou tak časté jako ICHS. 

Extrakardiální příčiny bolesti na hrudní kosti

4. Onemocnění plic a pleury – bolest a tlak při nádechu a kašli

Bolest na hrudi může být způsobena také onemocněními plic a pohrudnice (pleury). Mezi nejčastější patří:

• Zánět plic (pneumonie) – provází ho bodavá bolest na hrudi zhoršující se při kašli nebo hlubokém nádechu. Často doprovázená horečkou, dušností a produktivním kašlem.
• Pleuritida (zánět pohrudnice) – způsobuje intenzivní bodavou bolest na hrudi, která se zhoršuje při dýchání. Může být spojena s třecím šelestem při poslechu plic.
• Pneumotorax (přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině) – náhlá, intenzivní bodavá bolest na hrudi doprovázená dušností. Může nastat spontánně nebo po úrazu hrudníku.

5. Onemocnění jícnu – pálení žáhy

Bolest a pálení na hrudi může být také způsobena onemocněními jícnu, jako je:

• Gastroezofageální refluxní choroba (GERD) – způsobuje pálení žáhy, regurgitaci kyselého obsahu do jícnu a bolest za hrudní kostí. Často se zhoršuje po jídle nebo v leže.
• Ezofagitida (zánět jícnu) – může být příčinou trvalé nebo intermitentní bolesti za hrudní kostí, případně potíží s polykáním.

6. Tlak a Bolest svalů hrudní stěny nejen na dotek

Bolest na hrudi může pocházet také ze svalů hrudní stěny, například při:

• Namožení mezilopatkových svalů
• Zhmoždění žeber nebo hrudní kosti po úrazu
• Onemocnění páteře (výhřez ploténky, osteoporóza)
• Virové infekce postihující svaly (např. plané neštovice – herpes zoster)

Bolest svalového původu je často zhoršená pohybem a dýcháním.

7. Další příčiny bolesti na hrudní kosti

Mezi další možné příčiny bolesti na hrudi patří:

• Hiátová hernie (výhřez části žaludku do hrudníku)
• Pankreatitida (zánět slinivky břišní)
• Vředová choroba žaludku a dvanáctníku

Bolest na hrudi může mít tedy celou řadu příčin, od banálních až po život ohrožující stavy. Proto je důležité včas vyhledat lékařskou pomoc pro správnou diagnostiku a léčbu.

Doporučujeme: Pozor na bolest pod levým žebrem!

Diagnostika bolesti na hrudní kosti – klíč k správné léčbě

Při bolesti na hrudi je zásadní správná a včasná diagnostika, aby mohla být zahájena odpovídající léčba. Proces diagnostiky zahrnuje několik kroků:

Anamnéza – podrobný rozhovor s pacientem

Lékař se nejprve zaměří na anamnézu – podrobný rozhovor s pacientem o jeho obtížích. Zeptá se na:

• Lokalizaci bolesti – zda je bolest přesně za hrudní kostí nebo jinde na hrudi
• Charakter bolesti – zda je ostrá, bodavá, svíravá, pálivá apod.
• Propagaci bolesti – zda bolest vyzařuje například do zad, paže, krku či čelisti
• Intenzitu bolesti – jak silná bolest je na stupnici 1-10
• Vyvolávající faktory – zda se bolest objevuje při námaze, po jídle, v klidu apod.
• Trvání a průběh bolesti – zda je přetrvávající nebo intermitentní
• Přidružené příznaky – dušnost, nauzea, zvracení, pocení apod.

Fyzikální vyšetření

Dále lékař provede fyzikální vyšetření, při kterém zhodnotí celkový stav pacienta a zaměří se na:

• Poslechové fenomény na plicích a srdci
• Přítomnost třecího šelestu při poslechu plic
• Vyšetření tepové frekvence a krevního tlaku
• Vyšetření břicha pro vyloučení příčin v dutině břišní
• Palpační bolestivost na hrudi
• Test propadlého hrudníku

Laboratorní testy

Pro upřesnění diagnózy se využívají také laboratorní testy, zejména:

• Vyšetření srdečních enzymů (troponin, CK-MB) pro detekci infarktu
• Zánětlivé markery (CRP, sedimentace) pro odhalení zánětu
• Krevní obraz, minerály, jaterní testy atd.

Zobrazovací metody

Zásadní roli v diagnostice mají zobrazovací metody, které umožňují přímo vizualizovat postižené orgány:

• EKG – pro detekci ischemie, infarktu nebo arytmií
• RTG hrudníku – pro vyloučení plicních příčin
• CT hrudníku – pro detailní zobrazení srdce, plic a cév
• Echokardiografie – ultrazvukové vyšetření srdce
• Scintigrafie myokardu – pro funkční vyšetření srdečního svalu
• Koronarografie – rentgenové vyšetření průchodnosti věnčitých tepen

Kombinací výše uvedených vyšetření lze obvykle přesně určit příčinu bolesti na hrudi a navrhnout vhodnou léčbu. Včasná a správná diagnostika je klíčová, protože některé příčiny mohou být život ohrožující.

Léčba bolesti na hrudní kosti – zacílená na příčinu

Léčba bolesti na hrudi se zásadně liší podle toho, jaká je její příčina. Proto je klíčová správná diagnostika, aby mohla být zvolena vhodná léčebná strategie.

Léčba podle příčiny

• Ischemická choroba srdeční – u anginy pectoris se podávají léky rozšiřující věnčité tepny (nitráty, betablokátory, blokátory kalciového kanálu). Při infarktu je nutná okamžitá reperfuzní léčba – podání trombolytik nebo provedení perkutánní koronární intervence (PCI) pro zprůchodnění ucpané tepny.
• Perikarditida – léčí se protizánětlivými léky (nesteroidní antiflogistika, kortikosteroidy) a v případě výpotku může být nutná drenáž.
• Disekce aorty – vyžaduje akutní chirurgickou léčbu pro prevenci ruptur.
• Plicní embolie – léčí se antikoagulační terapií (podáním antikoagulancií).
• Pneumonie – antibiotická léčba podle původce infekce.
• Pleuritida – protizánětlivá léčba, event. drenáž výpotku.
• Pneumotorax – zavedení hrudního drénu pro odsátí vzduchu z pohrudniční dutiny.
• Gastroezofageální refluxní choroba – režimová opatření, antacida, inhibitory protonové pumpy.
• Ezofagitida – protizánětlivá léčba, úprava stravy.
• Bolest svalů hrudní stěny – analgetika, fyzioterapie, lokální aplikace chladu/tepla.

Analgetika a protizánětlivé léky

Kromě příčinné léčby se u bolestí na hrudi často využívají také analgetika (léky proti bolesti) a nesteroidní antiflogistika (protizánětlivé léky). Ty však pouze tlumí příznaky, neodstraňují samotnou příčinu.

Fyzioterapie a rehabilitace

U bolestí svalového původu je důležitá fyzioterapie a rehabilitace pro uvolnění spazmů, protažení zkrácených svalů a posílení osláblých svalových skupin.

Chirurgická léčba

V některých případech může být nezbytná chirurgická léčba, například:

• Kardiochirurgické výkony (aortokoronární bypass, náhrada chlopní) u ischemické choroby srdeční
• Drenáž výpotku u perikarditidy nebo pleuritidy
• Operace hiátové hernie
• Resekce části žaludku nebo střeva u vředové choroby

Zvolená léčba vždy závisí na přesně stanovené příčině bolesti na hrudi. Jen tak může být efektivní a odstranit potíže dlouhodobě.

Prevence – zdravý životní styl je klíčem

Ačkoliv některé příčiny bolesti na hrudi nelze ovlivnit, u řady z nich hraje zásadní roli prevence formou zdravého životního stylu. Tím lze snížit riziko jejich vzniku nebo progresi již existujícího onemocnění.

Zdravá životospráva

Základem prevence je zdravá životospráva zahrnující:

• Vyváženou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, libové maso, ryby a zdravé tuky. Omezit naopak sůl, cukry a nasycené tuky.
• Pravidelnou fyzickou aktivitu alespoň 30-60 minut denně – chůze, plavání, jízda na kole apod.
• Nekouření a omezení konzumace alkoholu
• Udržování přiměřené tělesné hmotnosti
• Dostatek spánku a odpočinku pro regeneraci organismu
• Zvládání stresu pomocí relaxačních technik, jógy, meditace

Zdravý životní styl pomáhá předcházet rozvoji aterosklerózy, obezity, diabetu a dalších rizikových faktorů pro vznik ischemické choroby srdeční, ale i dalších onemocnění jako je gastroezofageální refluxní choroba nebo hiátová hernie.

Kontrola rizikových faktorů

Kromě životosprávy je vhodné pravidelně monitorovat a korigovat rizikové faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění:

• Vysoký krevní tlak – léčba antihypertenzivy, omezení soli
• Vysoká hladina cholesterolu – úprava stravy, statiny
• Diabetes mellitus – kompenzace inzulinem/antidiabetiky
• Obezita – redukce hmotnosti dietou a pohybem
• Kouření – úplné zanechání kouření

Aktivní přístup k řízení rizikových faktorů výrazně snižuje pravděpodobnost rozvoje ischemické choroby srdeční a dalších příčin bolestí na hrudi.

Pravidelné lékařské prohlídky

Nedílnou součástí prevence je také pravidelné preventivní vyšetření u lékaře, zejména u osob s vyšším rizikem nebo v určitém věku. Lékař může odhalit počínající onemocnění ještě v bezpříznakovém stádiu a zahájit včasnou léčbu.

Dodržováním zásad zdravého životního stylu, kontrolou rizikových faktorů a pravidelnými prohlídkami lze výrazně snížit riziko rozvoje řady onemocnění, která se mohou projevovat bolestí na hrudi. Prevence je tak klíčem k udržení dobrého zdravotního stavu.

Často Kladené Otázky

Závěr

Bolest na hrudi může mít celou řadu příčin – od banálních až po životu nebezpečné stavy. Ať už se jedná o ischemickou chorobu srdeční, plicní onemocnění, trávicí potíže nebo bolest svalového původu, je zásadní včasná diagnostika a adekvátní léčba. Zároveň bychom měli dbát na prevenci formou zdravého životního stylu a kontroly rizikových faktorů. Jen tak můžeme předcházet rozvoji řady onemocnění, která se mohou bolestí na hrudi projevovat. V případě intenzivních, přetrvávajících nebo neobvyklých bolestí na hrudi rozhodně neváhejte a vyhledejte lékařskou pomoc. Může jít o vážný zdravotní problém vyžadující rychlé řešení.